Pojem „lidská práva“ vystupuje „nadpoliticky“, ale moc určit, co je „lidské“, má vždy nějaká (vel)moc. Proč například právo na práci nebo lékařskou péči není „lidské“ právo, proč jím není právo dýchat vzduch nezamořený soukromou dopravou nebo třeba právo na stabilní pozemské klima? O tom, co je vyloučeno z „lidských“ práv, rozhoduje politická moc, která má „lidskost“ pod kontrolou, a proto je „hegemonická“.
Nejdůležitější z „nadpolitických“ slov je „normální“, kdo je jeho pánem, vykonává hegemonickou moc v nejvyšší míře. Ta se začne rozpadat, až když příběhy „úchylných“ začnou obíhat ve veřejném prostoru jako svědectví o třídně podmíněné funkci slova „normalita“, o tom, že posluhuje privilegovaným. Tím začíná vzpoura proti systému jako v těch „slavných šedesátých“ – veřejným prostorem se začnou valit písně, básně, obrazy a texty, jež odmítají „zdání nadpolitičnosti“ slov, jako je „normální či morální“, a odhalují je jako „ideje vládnoucí třídy“.
Should they set out the long-term goal of abolishing capitalist economic organization altogether? Sure, I think so. It’s had its achievements, but it is based on quite brutal assumptions, anti-human assumptions. The very idea that there should be a certain class of people who give orders by virtue of their ownership of wealth and another huge class who take orders and follow them because of their lack of access to wealth and power, that’s unacceptable.
…
The Left, in a general sense, is very much atomized. We live in highly atomized societies. People are pretty much alone: it’s you and your iPad.
V současné době je zde řada mladých lidí v exekuci, protože jako děti jely na černo, často právě v šesti letech, kdy byly v doprovodu svých rodičů. (…) Soudní spory, které dnes některé z těchto bývalých dětí vedou, ukazují, že soudy nejsou v této otázce jednotné. Částečně se totiž přiklánějí k argumentaci dopravních podniků, že i šestileté dítě uzavírá nástupem do dopravního prostředku smlouvu a má si této skutečnosti být vědomo.
Vstupujeme do epochy, kdy budeme nuceni podrobit samotnou ideu sociální sítí kritice, která může v očích mnoha připomínat snahu zbavit je toho hlavního, co v nich mělo být revoluční: absolutní svobody ke konstrukci alternativního světa, který bude přesně odpovídat preferencím každého z nás.
Jenže svět, v němž se vyvrácení lži dostane sotva k desetině jejích původních adresátů, nebude světem demokratickým: svoboda individuálních preferencí se tu dostává do přímého sporu s kolektivní totalitou nízkých pudů. Liberální představa autonomního subjektu jako generátoru svobodné společnosti se volbu za volbou rozpadá.
This election is a real test not only for media publishers, but also for platforms like Google and Facebook. When the algorithms that reward publishers are at variance with the algorithms that would benefit users, whose side do Google and Facebook come down on? Whose black box can we trust?
But upon closer examination, “political correctness” becomes an impossibly slippery concept. The term is what Ancient Greek rhetoricians would have called an “exonym”: a term for another group, which signals that the speaker does not belong to it. Nobody ever describes themselves as “politically correct”. The phrase is only ever an accusation.
We study, for the first time, automated inference on criminality based solely on still face images. (…) All four classifiers perform consistently well and produce evidence for the validity of automated face-induced inference on criminality, despite the historical controversy surrounding the topic. Also, we find some discriminating structural features for predicting criminality, such as lip curvature, eye inner corner distance, and the so-called nose-mouth angle.
Only Facebook has the data that can exactly reveal how fake news, hoaxes and misinformation spread, how much there is of it, who creates and who reads it, and how much influence it may have. Unfortunately, Facebook exercises complete control over access to this data by independent researchers. It’s as if tobacco companies controlled access to all medical and hospital records.
…
Facebook may want to claim that it is remaining neutral, but that is a false and dangerous stance. The company’s business model, algorithms and policies entrench echo chambers and fuel the spread of misinformation.
